Zobrazení a střetávání národů v jazyce

18. listopadu 2005 v 23:55 | aDa |  CZECH PRIDE
Všichni víme, že Skoti jsou škudlilové a že nejlepší milenci jsou Francouzi. Ale nejsou to jen zažité stereotypy?
Je však ješte jiný způsob, jak konzervovat zkratkovité představy o povaze příslušníků (cizích) národů, a tím je obraz národností v jazyce. V jazycích totiž mužeme nalézt přímo slova nebo slovní spojení, jež vyjadřují věcný význam pomocí odkazu k různým národům a etnikům.
Tak například:
mají doma Itálii - pro vyjádření ne příliš spořádané domácnosti v češtině
hulí jako fabrika - v češtině, zatím co v italštině se kouří jako Turek.
Také se stává, že ve stejné frázi často v různých jazycích vystupují různé národnosti.

turecké hospodářství - český výraz pro neuspořádanou ekonomiku , ale v němčine se mluví o polnische Wirtschaft.
španelská vesnice - když je něco naprosto vzdálené Čechovi, ale pro Němce jsou to vesnice české.
francouzský klíč - ten používáme u nás, ve Francii kupodivu clé anglaise.
Klasickým tématem národnostních stereotypu v idiomatice je moment nedorozumení. Když někdo naprosto nechápe, o čem je řeč, Ital poví, že hraje indiána, v maďarštině v takové situaci říkají:
Nebuď Talián! S tím také souvisí idiomatický prototyp nesrozumitelného jazyka. Když někomu něco říkáme a on se tváří, že nerozumí ani slovu, často v češtině zazní: Mluvím snad maďarsky (popř. tatarsky) nebo co? V maďarštině tuto roli hraje čínština nebo hotentotština, v italštině arabština. Naproti tomu třeba v maďarštině je vlastní obraz maďarštiny postaven jako pravý opak. Sloveso vysvětlit, tedy říci něco nanejvýš srozumitelně, zní magyarázni.
Další oblastí je obraz způsobu života jistého národa. Z tohoto pohledu je jasná "česká" představa o životním stylu severských národu. Jsou to výrazy jako pít jako Dán, flámovat (odvozené
od Vláma) nebo švédská trojka. Jasné je také jazykové zachycení představ o Romech ve střední Evropě, neboť jak v maďarštině, tak ve slovenštině a také v češtině existuje sloveso cikánit, které je používáno jako synonymum pro lhát.

V uvádění příkladů na jazykový obraz národností by se jistě dalo pokračovat dál. Podívejme se však alespoň na malou ukázku toho, jaký je v cizích jazycích obraz Čecha. Tak např. ve vídeňské
němčině se ukrást, či spíše čórnout (mimochodem, toto slovo je z romštiny; i tento fakt - ze kterého jazyka je přejaté jaké slovo - může někdy ukazovat na obraz dané národnosti u jiných) řekne
böhmisch kaufen. Pro situaci naprostého nedorozumění, kdy nikdo nic neví, existuje v polštině obrat czeski film. Česká může být v polštině i chyba (pol. czeski blad), což je drobný omyl rázu překlepu.
V maďarštině, v případě, že to s někým vypadá bledě, se říká, že si stojí česky. V italštině si s pojmenováním Čecha nepříjemně pohrála náhoda. Slovo ceco, značící Čech anebo český, vychází ze zvukové podoby pojmenování českého. Ovšem slovo tohoto znění - [céko] - již v italštině jeden význam má. Znamená slepý. Příklad jazykového obrazu to sice není, ale je to (využívaná) možnost slovních hříček a nedorozumění. Jak vidno, Čech v idiomech cizích jazyků figuruje ne zrovna zřídka. Vzhledem k jejich významu to ale žádná pochvala není.
převzato Autor Jiří Januška
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama