Historické konstrukce, co o nich nevíte: část 3

6. prosince 2005 v 1:41 | aDa |  ARCHITECTURE

Přehled užití konstrukcí podle časových období

Následující texty jsou převzaty z: Škabrada Jiří: Konstrukce historických staveb.Skripta ČVUT Praha

Baroko, klasicismus a 2. polovina 19. století

Baroko

Rané baroko od třicetileté války do závěru 17. století, vrcholné období slohu v 1. třetině 18. století, pozdní baroko 2. polovina 18. století, s postupným pronikáním klasicistních prvků. Počátky stavebního školství, v závěru období stabilizace tradičního konstrukčního aparátu zděných staveb v sociálně vyšším prostředí, na vesnici vrcholí dřevěná výstavba. K poznání staveb v tomto období již značně a běžně přispívají prameny písemné, ikonografické i dochované projekty.
Zdivo
- běžné z lomového (na venkově ještě spíše sbíraného) kamene, výrazný růst podílu cihel - běžně pro klenby, ale u zámožnějších stavebníků (cihelny) se objevují i stavby zcela cihlové, malta vápenná, na venkově zčásti nebo zcela hliněná. Povrchy omítané, se štukovou výzdobou v kombinaci s běžným užitím ostění portálů a oken z tesaného kamene, nárožní armatury se navenek pod omítkou neprojevují. Stabilita a tuhost zděných staveb zajišťována ještě zpravidla "gravitační" masívností, u vyspělejších staveb kotvení čel trámů do zdiva kovanými kotvami, u náročnějších staveb rovné záklenky okenních a dveřních nik.
Dřevěné stěny
- na venkově vrcholný rozvoj dřevěných, roubených a hrázděných staveb včetně patrových v některých regionech. Vazba roubení na rybinu, nástup složitějších "zámků", postupně vyšší podíl desek - fošen a prken (díky růstu mechanického zpracování na vodních pilách) pro obklady stěn, štíty - lomenice a podlahy.
Klenby
- nejvíce běžná je klenba křížového typu, zděná zpravidla jako valená se styčnými trojbokými výsečemi. Profil kleneb půlkruhový, postupně plošší - půlelipsový, výseče rovněž nestyčné, i pětiboké. Postupný růst obliby plackových kleneb, které ve 2. polovině 18. století (zejména v některých regionech) už začínají převažovat. Klenby ztužovány rubovými žebry.
Stropy
- pohledové trámové s deskovým překládaným záklopem, ve vyšším prostředí postupně s omítanými podhledy s případnou štukovou výzdobou (fabiony, zrcadla). Od poloviny 18. století administrativní tlak na nespalnou úpravu stropů - dodatečné podbíjení starých, nové omítané stropy už s hrubě tesanými trámy. Zejména v erárních stavbách omítané "typlové" stropy z hraněných trámů na sraz.
Krovy
- stále výhradně hambalkové, běžný typ vazby má ležaté stolice, u větších krovů ve dvou "patrech", často doplněné věšadlem se vzpěrami. V raně barokních krovech podélné zavětrování ještě ve střední rovině, v ležatých stolicích podélné zavětrování v ploše střechy mezi stolicemi. Dělení na plné a prázdné vazby s výměnou a krátčaty u vazných trámů je již běžné. Kromě plátování začíná růst podíl čepovaných spojů, v železných spojích (spodní opásání věšadel) se objevují šrouby se čtvercovými matkami s naseknutými hranami. Zpracování materiálu je nadále výhradně ruční, s kolíkovými spoji. Počátky stojatých stolic - u menších krovů a na venkově s jednou stolicí pod středem hambalků, postupně se dvěma stolicemi pod konci hambalků. Mansardové krovy s ležatými i stojatými stolicemi, s profilovanými tesanými římsami.
Schody
- ve větších stavbách víceramenná, převážně již bez vřetenové zdi, klenuté, stavěné jako skelety (kobylí hlavy), postupně s vyšším podílem zděného (kamenného) provedení stupňů. Kruhová vřetenová schodiště (i oválná, případně s dutými vřeteny) ustupují do podružného postavení. Na venkově schody převážně dřevěné, žebříkové nebo zalomené s fošnovými schodnicemi a prkennými stupni.
Vytápění
- kuchyně nadále dymníkového typu s nepřímým vytápěním, ve vyšším prostředí komíny již zděné, na vesnicích začínají ustupovat dřevohliněné dymníky zděnému provedení. Ve větších stavbách stoupá podíl přikládacích míst u komínů ve stěnách, bez vazby na kuchyně. Vytápění obytných místností kachlovými kamny již všude běžné, na vesnici obvyklá sestava kamen a pece na pečení chleba. Osvětlení stále otevřeným plamenem - olejové lampy, svíčky a louče (na vesnicích v jihozápadní části Čech nástěnné krby).
Otvory a doplňky
- točnicové zavěšení pouze u vrat, svlaková konstrukce u vrat, těžších a vesnických dveří, ve vyšším prostředí dveře již rámové, na venkovních závěsech esovitého typu. Ke konci období nástup křížových závěsů a v nejhonosnějších interiérech první zapuštěné závěsy. Zámky nadále venkovní, krabicové s kovanými klikami. Okna stále jednoduchá vnitřní, základní dělení rámu s oblounovým profilem, zasklívání do olova se šestihranky, postupný přechod na větší tabulky s hustším členěním dřevěnými příčlemi. V závěru období dodatečné přidávání druhých vnějších oken, náročné novostavby již s dvojitými okny. Velké tesané dlažební desky, velké (i šestihranné) keramické dlaždice.
Povrchy
- převážně omítané, hlazené dřevem, v tesaném kameni pouze ostění (celá fasáda z tesaného kamene nadále zcela výjimečná). Pro raně barokní stavby je typická kombinace tmavá šedá (až černá) a bílá, a zejména červená - bílá v obou tektonických variantách. Běžné je i vícebarevné malování - včetně mramorování, kombinace s plastickým ztvárněním plochy, iluzivní malování oken i dalších článků. Vícevrstvé omítky, v náročných interiérech obklady včetně umělého mramoru.

Klasicismus

Od závěra 18. do poloviny 19. století. Závěr vývoje tradičního nízkopodlažního stavitelství, velký sídelní rozvoj zejména na venkově, kde začíná masová materiálová proměna ke zděným stavbám. Nové stavební druhy (erární stavby, vícebytové nájemné domy). Stejnorodá kvalita stavební kultury, daná rozvojem stavebního školství i silniční dopravní sítě v rámci velkého státoprávního útvaru. V závěru období zákaz projektové činnosti neškolených stavitelů. K poznání staveb v tomto období již běžně přispívají prameny písemné, ikonografické a dochované projekty.
Zdivo
- převážně smíšené, s cihlami v armaturách, roste podíl staveb, zděných úplně z cihel. Tenčí stěny díky počátkům ztužování kovanými pásy a běžnému kotvení čel trámů. Další zmenšení podílu tesaného kamene na průčelí, zednické provedení a omítaný povrch běžně i na ostěních. Masový nástup zděného provedení staveb i na vesnici.
Dřevěné a kombinované stěny
- na přelomu 18. a 19. století vrcholí na vesnici tradiční kultura dřevěné stavby, vzápětí
administrativní zákaz.
Klenby
- naprostá převaha plackových kleneb, masově používaných i na venkově včetně vícelodního řešení s podporami, podíl půlelipsově valených kleneb s pětibokými výsečemi. Postup ke stále plošším profilům, u placek k obdélným "pruským" klenbám.
Stropy
- pohledové trámové už jenom ojediněle na venkově (zákaz), běžné jsou trámové s omítaným podhledem a fabionem, často v kompaktní "typlové" skladbě.
Krovy
- základní typ krovu hambalkový se dvěma stojatými stolicemi, u větších rozponů ještě se středním věšadlem, vynášeným vzpěrami. Zpracování dřeva nadále ruční, převaha spojů již čepovaná, jištěná kolíky, železné spoje kované, šrouby se čtvercovými matkami. Počátky nástupu vaznicových krovů s nižším sklonem, od třicátých let do doby kolem poloviny století se užíval i tzv. Ránkův krov. Na venkově ještě konec užití ležatých stolic a mansardových tvarů.
Schody
- ve velkých objektech víceramenné schody barokního typu s plackovými a půlelipsovými, postupně ploššími segmentovými klenbami, s vřetenovými stěnami vylehčenými ještě kobylími hlavami s postupným přechodem k segmentovým pasům, se stupni zděnými i dřevěnými. V městských domech nástup schodišť půlkruhového tvaru zpočátku se zděným vřetenem, později visutých (s volným zrcadlem), s kamennými tesanými stupni.
Vytápění
- nástup tahových komínů, spojený s likvidací dymníkových kuchyní, zaváděním sporáků, na venkově a mnohde i ve městech dosud tradiční kuchyně. V osvětlení nástup petrolejových lamp.
Otvory a doplňky
- dveře převážně rámové, venkovní závěsy křížového typu (na vesnici i starší typy), na sociálně vyšších stavbách zapouštění zámků do dveřních křídel a v interiérech vnitřní závěsy (s konci žaludového tvaru). Okna dvojitá s postupným ustupováním vnějších oken za líc fasády, na venkově dále jednoduchá vnitřní, s případným přidáváním sezónních "zimních" oken. Běžné členění menšího okna šestitabulkové, u větších oken více tabulek. V náročnějších stavbách počátky zapouštěných závěsů i u oken.
Povrchy
- převaha zcela omítaných povrchů, barevné nátěry oproti baroku tlumenější, s chladnější mi odstíny barev.

2. polovina 19. století

Počátky novodobého průmyslového sídelního a stavebního rozvoje, v souvislosti s rozvojem železniční sítě začátek konce tradičního regionálního užívání stavebních materiálů. Další nárůst nových stavebních druhů s počátky vícepodlažní výstavby (nájemné domy). Nová výstavba je převážně zděná i na venkově, projektují již výhradně školení odborníci, povinné archivování projektů.
Zdivo
- všechny materiálové kombinace včetně tesaného kamenného povrchu (v souvislosti s historizují architekturou), výraznější užití režného cihlového zdiva (průmyslové stavby, venkov), díky železnici užití zvlášť kvalitních materiálů i mimo oblast jejich tradičního výskytu. Stavby s kompletně cihlovým zdivem postupně zcela běžné zejména ve městech, cihly téměř výhradně "rakouského" formátu, u vícepatrových cihlových staveb zeslabování o 15cm po patrech směrem vzhůru, rozsáhlé přezdívání starších dřevěných staveb na venkově. Vodorovné ztužování u jednodušších staveb kotvením konců stropních trámů, u větších a vícepatrových budov průběžné železné kotvy v hlavních zdech, zejména obvodových. Uzavření dveřních a okenních nik většinou rovné, ale zděné jako záklenek. Malta nadále vápenná, v závěru období nástup cementu a železobetonu, rozvoj železných konstrukcí.
Dřevěné stěny
- díky benevolenci stavebního řádu opětné užití dřevěných (zejména rámových) stěn, a to i na veřejných stavbách (rámové a bedněné doprovodné drážní stavby).
Klenby
- díky historizující architektuře užití všech typů kleneb, v plynulém vývoji postup od pozdních plackových kleneb ke klenbám segmentovým případně neckovým zpočátku s klenutými pasy, od závěru století s válcovanými ocelovými profily, posléze s velkým uplatněním na venkově (klenby stájové).
Stropy
- trámové s omítanými podhledy, v náročnějším provedení s oddělenou konstrukcí pro podlahu a podhled, na venkově často "typlové". V závěru období nástup ocelových válcovaných profilů, kombinovaných s kolmo vkládanými trámky.
Krovy
- zejména na venkově nadále především ještě hambalkové se dvěma stojatými stolicemi, užívají se i deriváty Ránkovy soustavy. Na větších stavbách ve městech postupná převaha vaznicových krovů s půdními nadezdívkami, jejichž stolice propojují v příčném směru dvojice kleštin, umístěných pod sloupky a spojených s nimi šrouby resp. svorníky, stále se čtvercový mi matkami. Užívá se i vaznice hřebenová, stolice pod vaznicemi mohou být i šikmé, typu V. V poslední čtvrtině století přibývají přesahy konců vaznic, na kterých je krajní vazba nesena před štítem, často doplněna dekorativními dřevěnými prvky.
Schody
- pokračování půlkruhových schodišť visutých, později návrat k rovnoramenným půdorysům, postupně s užitím železných tyčových prvků ve schodnicích a u podest, klenutých případně neckovými či segmentovými klenbami. Stupně (a někdy i desky podest) především z tesaného kamene.
Vytápění
- vítězství tahových komínů se sporáky a přímo obsluhovanými kamny i na vesnicích, adaptace starších dymníků podezděním a uzavřením spodního ústí, v nových vícepodlažních domech samostatné sopouchy z jednotlivých pater, sdružované do aditivních komínových sestav, zejména ve městech přechod na topení uhlím případně koksem, ve velkých objektech první případy centrálního vytápění (uhlí - voda, koks - pára).
Otvory a doplňky
- dveře výhradně rámové s výplněmi, venkovní závěsy (křížového typu) už jenom u vrat, u běžných dveří i na venkově již zapuštěné závěsy s "bambulkovými" konci. Zárubně převážně trámové obložené, z tesaného kamene pouze vstupy významnějších budov. Zámky zapuštěné, kliky litinové a zejména mosazné s polygonálním profilem nebo složitějším novorenesančním tvarováním, klíčové štítky s oblými odsazenými konci. Okna novostaveb převážně dvojitá vnitřní dovnitř otevíravá (tzv. špaletová), rovněž s bambulkovými zapuštěnými závěsy, ovládaná dvouramennými klikami s tyčovými rozvorami v klapačkách. U starších jednoduchých oken pokračování tendence doplňování druhých oken, zpravidla vnějších. Členění běžné velikosti okna zpočátku ještě šestitabulkové, později typu "T" s většími skly. Zábradlí litinová případně kovaná, historizující, dlažby kamenné i keramické včetně vícebarevného řešení, podlahy běžných obytných místností prkenné na polštářích, v náročnějším prostředí parketové, v závěru období nástup diagonálně kladených vlýsek.
Osvětlení
- na venkově petrolejové lampy, ve městech plyn a počátky elektrických rozvodů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 BenyC BenyC | E-mail | 17. ledna 2017 v 9:23 | Reagovat

I found this page on 18th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it's not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama